Odhad plemenné hodnoty

Žebříčky - archív:	Příloha:
SKOKOVÝ INDEX  2016 pro všechny koně, kteří startovali od r.1990 a jejich předky z rodokmenu
PLEMENÍCI 2016 žebříček nejlepších plemeníků podle SKOKOVÉHO INDEXU se spolehlivostí vyšší než 30 %, rokem narození plemeníků od 1991 a nově s minálním počtem potomků=5.
KONĚ ČT 2016 žebříček nejlepších koní plemene ČT vhodných do chovu (pouze klisny a hřebci), kdy SKOKOVÝ INDEX je větší než 120, hřebci s rokem narození od 1991, klisny s rokem narození od 1996
trend__2016 : genetický trend skokových vlastností koní za posledních 18 let
SKOKOVÝ INDEX 2015 pro všechny koně, kteří startovali od r.1990 a jejich předky z rodokmenu
PLEMENÍCI 2015 žebříček nejlepších plemeníků podle SKOKOVÉHO INDEXU se spolehlivostí vyšší než 30 % a rokem narození plemeníků od 1990.
KONĚ ČT 2015 žebříček nejlepších koní plemene CT vhodných do chovu (pouze klisny a hřebci), kdy SKOKOVÝ INDEX je větší než 120, hřebci s rokem narození od 1990, klisny s rokem narození od 1995.
trend__2015 : genetický trend skokových vlastností za posledních 17 let

SKOKOVÝ INDEX je standardizován k průměru 100 se směrodatnou odchylkou 20 bodů, tzn. že, koně, kteří mají hodnotu kolem 100 bodů jsou průměrní, pod 100 bodů (80 a méně) podprůměrní a nad 100 bodů (120 a více) nadprůměrní.  U SKOKOVÉHO INDEXU je rovněž důležitá i jeho spolehlivost, která je u každého žebříčku uvedena v %. Spolehlivost může nabývat hodnot od 0 do 100 %, a logicky čím vyšší spolehlivost RPH, tím lépe. Samozřejmě ale záleží na množství informací vstupujících do výpočtu o daném koni, tzn. že starší plemeník, který má už mnoho potomků bude mít vyšší spolehlivost RPH než mladý hřebec, který startuje 1.rokem má mladé potomstvo nebo ještě žádné nemá. S postupem času, nabíhajícími informacemi potomcích a o dalších příbuzných jedincích a dalších soutěžích se i mladému hřebci bude zvyšovat spolehlivost SKOK.INDEXU.

Odhad plemenné hodnoty a možnost jeho využití ve šlechtění ČT

Ing. Alexandra Pejosová, ČZU Praha
Doc. Ing. Iva Jiskrová, Ph.D., Mendelu v Brně, Rada PK ČT

Vyspělé zahraniční chovy sportovních plemen využívají odhad plemenné hodnoty ve šlechtění koní již několik desetiletí. Ve Šlechtitelském programu českého teplokrevníka je věnován odhadu plemenné hodnoty odstavec v následujícím znění: "Pro odhad plemenné hodnoty bude použita některá z metodik využívaných vyspělými chovatelskými svazy. K přípravě podkladů pro tento odhad činí SCHČT tyto kroky:
- snaží se podporou některých programů dosáhnout zvýšení četnosti potomstva po jednotlivých plemenících
- hodnocení hříbat pod klisnou, hřebečků v testačních odchovnách, klisniček a klisen na svodech a při zápisu do PK
- organizování základních zkoušek výkonnosti a 100 denního testu
- vyhodnocování výsledků sportovních soutěží".

Právě vyhodnocování výsledků sportovních soutěží je v současné době jedinou využitelnou možností pro odhad plemenné hodnoty sportovních koní u nás, neboť se jedná již o dostatečně rozsáhlou databázi sportovních výsledků. Přesto zůstává stálým problémem dostatečný počet potomstva po otcích, který je pro funkční model odhadu plemenné hodnoty nezbytností. Naštěstí uběhla již dlouhá doba, za kterou je sportovní výkonnost ve skokových soutěžích v ČR zaznamenávána. To nám umožnilo konečně v tomto roce poprvé zveřejnit výsledky odhadu plemenné hodnoty jednotlivých plemeníků působících v našem chovu. Brzy je nalezneme na serveru www.schct.cz.

Odhad plemenné hodnoty je složitá matematicko statistická analýza. Na jejím uskutečnění se podílely jak zemědělské univerzity v Praze a Brně, tak Výzkumný ústav živočišné výroby v Praze - Uhříněvsi.

Aby si chovatelé dokázali správně interpretovat čísla, která odhad plemenné hodnoty předkládá, musíme si vysvětlit některé principy jeho výpočtu.

Tvůrci modelu odhadu plemenné hodnoty - BLUP Animal modelu - sportovních koní v ČR museli nejprve vyřešit a zodpovědět řadu dotazů: Je již k dispozici takový počet koní v databázi, aby bylo možné sestavit dostatečně zaplněnou matici příbuznosti? Jaká bude číselná podoba podkladových údajů? Budou tato čísla matematicky zpracovatelná? Na závěr tohoto zdaleka ne úplného výčtu otázek jedna z nejdůležitějších: Které vnější vlivy negenetické podstaty ovlivňující naměřené výsledky hodnocení a výkonnostních zkoušek budeme pro výpočet uvažovat? A jak je budeme charakterizovat?

Všechny tyto otázky musely být zodpovězeny, pokud měl být odhad plemenné hodnoty realizován tak, aby mohl sloužit šlechtění českého teplokrevníka.

Úvodem - princip odhadu plemenné hodnoty

Výkonnost koně je ovlivněna jeho genetickým založením a vlivem prostředí - viz schema 1. Cílem odhadu plemenné hodnoty je rozčlenění výkonnosti (fenotypová hodnota) na složku dědičnou (genotypová hodnota) a negentetickou (prostřeďovou).

Pojmem plemenná hodnota se rozumí odhad genetického založení jedince pro odchylku jeho výkonnosti od průměru vrstevníků. Při současné úrovni poznání prozatím nelze zjistit genetické založení pro výkonnost koně. Co je možné zjistit, jsou rozdíly ve výkonnosti způsobené genetickým založením. Plemenná hodnota je tedy relativní číslo - odchylka, které se vztahuje pouze ke koním v populaci, ze které byla odhadnuta, a vychází z testace a výkonnostních zkoušek.

Schema 1 Znázornění složek fenotypové hodnoty (měřitelné výkonnosti) koní

Výběr hodnotícího kriteria (charakteristiky) a úprava dat

Číselné výstupy testačních systémů (v chovu českého teplokrevníka jsou to výsledky hodnocení hříbat pod klisnou, hřebečků v testačních odchovnách, klisniček a klisen na svodech a při zápisu do PK, výsledky základních zkoušek výkonnosti a 100denního testu, výsledky Kriteria mladých koní a konečně výsledky sportovních soutěží pořádaných podle pravidel ČJF) představují zároveň vstupy pro systém odhadu plemenné hodnoty. Tato čísla jsou problematická pro využití v odhadech plemenné hodnoty, poněvadž bývají výsledkem subjektivních, v čase nestabilních a někdy i měněných systémů bodování, ať už se jedná o bodové hodnocení při posuzování vlastností tělesné stavby a mechaniky pohybu nebo o posuzování dalších vlastností interiéru koní, jako je temperament, charakter, jezditelnost apod.

Při využití výsledků hodnocení hříbat pod klisnou, hřebečků v testačních odchovnách, klisniček a klisen na svodech a při zápisu do PK a výsledků základních zkoušek výkonnosti a 100denního testu se pro další matematicko-statistické hodnocení dají využít výsledky hodnocení desetibodovou (resp. u hříbat pětibodovou) stupnicí. Problémem je subjektivita při hodnocení. Ta se řeší využíváním několika posuzovatelů a jezdců na jednoho koně, střídáním jezdců během výcvikového období a zařazení disciplin, které vylučují vliv jezdce, jako je tomu u skoku ve volnosti.

Pro využití sportovních výsledků při odhadu plemenné hodnoty je problémem výběr vhodné charakteristiky výkonnosti koní: Počet trestných nebo kladných bodů ve sportovní soutěži? Pořadí umístění koní v soutěži? Suma vyhraných dotací v soutěžích? Počet pomocných bodů (dle metodiky z ročenek Přehled o sportovních koních)? Každá z těchto charakteristik výkonnosti přináší pro její další matematicko statistické zpracování určité nepřesnosti a nevýhody vyplývající ze způsobu jejich stanovení, jako např. subjektivita hodnocení drezurních soutěží, rozdílnost finančního vyjádření výkonnosti v časovém horizontu několikaletého období, nevyhovující normalita rozdělení dat pro statistické zpracování při použití trestných bodů atd.

Volba vhodné charakteristiky výkonnosti je nejzávažnějším problémem při sestavení modelu odhadu plemenné hodnoty českého teplokrevníka. Při zpracování výsledků sportovní testace musíme počítat s tím, že jediné použitelné číselné hodnocení sportovní výkonnosti koní v ČR je penalizace trestnými body ve skokových soutěžích (v ostatních disciplinách jezdeckého sportu je problémem prozatím nedostatečný počet koní pro hodnocení) a její transformace do Průměru pomocných bodů (dle metodiky z ročenek Přehled o sportovních koních). V zahraničí je nejčastěji používanou charakteristikou sportovní výkonnosti suma vyhraných dotací v jezdeckých soutěžích, která představuje po matematické transformaci (nejčastěji logaritmus) podkladovou číselnou hodnotou pro výpočty genetických parametrů a odhady plemenné hodnoty. Tato v zahraničí běžně používaná charakteristika je v našich podmínkách nepoužitelná, protože v ČR byly finančně prémiovány pouze vybrané chovatelské soutěže. Podobně není možné uskutečnit odhad plemenné hodnoty podle absolutního nebo relativního pořadí, protože pořadí koní umístěných v soutěžích (vítěz až poslední umístěný) není v oficiální databázi České jezdecké federace kompletní. Umístění koní v soutěžích je zaznamenáváno až v posledních letech.

Odhad plemenné hodnoty byl tedy v letošním roce zpracován v rámci řešení diplomové práce pod vedením odborníků z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze - Uhříněvsi. Chovatelé jsou budoucími uživateli výsledků odhadu plemenné hodnoty. Proto výstupy řešení této práce předkládáme v následující části, aby si chovatelé dokázali správně interpretovat čísla odhadu plemenné hodnoty, která najdou na serveru www.schct.cz.

Úvod

Podstatou metody BLUP je současný odhad jak plemenných hodnot (náhodných efektů), tak i efektů fixních v jednom kroku pomocí lineárních modelů se smíšenými efekty. Tato statistická metoda dokáže oddělit genetické vlivy od faktorů prostředí nejlepším možným způsobem. V individuálním modelu je možno provést odhad plemenné hodnoty každého zvířete samostatně a současně v závislosti na užitkovosti příbuzných jedinců (rodiče, potomci, polosourozenci, vlastní sourozenci a jedinci v různých příbuzenských vztazích, různých stádech). Původně se odhadovala PH jen pro jednu vlastnost (single trait model). V současné době se odhaduje PH s ohledem na více užitkových vlastností (multiple trait model). Podmínkou pro uplatnění a rozšíření metody BLUP - AM je účinná výpočetní technika.

Animal model také umožňuje přímé porovnání genetické úrovně všech zvířat přes různé generace, protože zohledňuje genetický trend v populaci.

Odhad genetických parametrů sportovní výkonnosti a výpočty koeficientu dědivosti byly spočteny v podstatě u všech plemen sportovních koní. Koeficienty dědivosti stanovené různými autory z výsledků skokových a drezurních soutěží se pohybují v rozmezí h2 = 0,10 - 0,30. Koeficienty dědivosti stanovené z charakteristik, kterými jsou koně hodnoceni ve staničních a polních výkonnostních testech, dosahují vyšší hodnotu a pohybují se v rozmezí h2 = 0,10 - 0,50.

Někteří autoři upozorňují na to, že při hodnocení kvality genetického založení koní nelze vycházet jen z naměřené užitkovosti zvířat, např. z výsledků parkurových soutěží, protože všechna zvířata nemusí mít evidované sportovní výsledky. Tyto informace je potřebné spojit s informacemi o příbuzných jedincích a s informacemi o rodokmenu. Tyto výsledky mají vysokou vypovídací schopnost, ať má zvíře mnoho potomků (hřebci) nebo jen známé rodiče. Dobré výsledky konkrétního koně v soutěži nemusí být jen odrazem jeho výjimečného genetického založení, ale mohou být výrazem optimálního chovatelského prostředí, dobrým tréninkem nebo vlivem kvalitního jezdce. Z toho vyplývá, že výkonnost zvířat je podmíněná jak genetickými faktory, tak vnějšími efekty prostředí, které mají na výkonnost velký vliv, a proto musí být zohledněné při odhadu plemenné hodnoty zvířat.

U jiných hospodářských zvířat je snadné interpretovat plemennou hodnotu, protože je vyjádřená na té samé stupnici jako měření. Například, produkce mléka v kilogramech se používá jak pro hodnocení, tak pro plemennou hodnotu skotu. V chovu koní je odhad plemenné hodnoty na základní stupnici (pořadí, výhry, nejvyšší stupeň soutěží, atd.) přenesen pro usnadnění interpretace na relativní stupnici. Každá země používá různé skupiny koní k definování jejich základní genetické populace: Nizozemí a Irsko zahrnují všechny koně do základní populace, kdežto Německo, Francie a Švédsko zahrnují jen koně určitého věku a pohlaví. Některé země, jako Německo a Švédsko, přepočítávají plemennou hodnotu do indexu. Různorodost dat a metod zabraňuje přímému porovnávání plemenné hodnoty.

Cílem diplomové práce je pro sportovní koně v České republice:

• Vyhodnotit vliv zvolených pevných a náhodných efektů na sportovní výkonnost,
• odhadnout genetické parametry koní a jejich předků,
• odhadnout plemenné hodnoty koní metodou BLUP - Animal model pro sportovní koně i jejich předky,
• porovnat výsledné odhady plemenných hodnot podle jednotlivých modelů,
• vypracovat žebříčky nejlepších koní,
• stanovit genetický trend sportovní výkonnosti.

Materiál a metody

Podkladový soubor pro hodnocení byl vytvořen úpravou záznamů sportovní výkonnosti koní v ČR z let 1991 - 2010. Celkem bylo zaznamenáno 483 303 výsledků. Při zpracovávání databází a sestavování matice příbuznosti byl každému koni přiřazen jedinečný kód, díky němuž se vyloučily případné chyby záměnou shodných jmen koní. Veškerá úprava údajů byla provedena vlastními vytvořenými programy v prostředí SAS (verze 9.1). Vstupní údaje sportovní výkonnosti vyjádřené trestnými body neměly normální rozdělení četností, proto bylo použito několik způsobů transformace záznamů výkonnosti. K úpravě byly použity logaritmy (log) a procedura RANK v SASu, která si hledá nejlepší způsob transformace.

Podkladovou databázi bylo ještě třeba upravit tak, aby v každé skupině byl dostatečný počet případů a vlivy jednotlivých činitelů, které ovlivňují výsledek, byly odhadnutelné. Souběžně byly z podkladového souborů vyloučeny nesmyslné údaje.

Pro ověření vlivu systematických pevných efektů na sportovní výkonnost koní byla použita metoda nejmenších čtverců (GLM/SAS).

Pro ověření nejvhodnějšího souhrnného způsobu vyhodnocení, odhad komponent rozptylu a stanovení genetických parametrů byla použita metoda gibbs sampling pomocí počítačového programu GIBBSf90 (Misztal et. al., 2002).

Na základě vypočtených genetických parametrů byl při odhadu plemenných hodnot sportovních koní použit jednoznakový BLUP animal model. Výpočty proběhly v programu BLUPf90 (Misztal et. al., 2002). Pro výpočet odhadu plemenných hodnot byla použita kompletní databáze a následující modelová rovnice (1):

yijklmnopqu = m + si + cj + ak + dl + fm + bn + tp + hq + eijklmnopqu , (1)
kde: 
yijklmnopqu = vyhodnocovaná veličina 
m = celkový průměr 
si = pevný efekt i-tého pohlaví (i = 1, 2, 3) 
cj = pevný efekt j-tého roku startu (j = 1, ..... 20)
ak = pevný efekt k-tého věku (k = 1, ..... 9) 
dl = pevný efekt l-tého stupně obtížnosti soutěže (l = 1, ..... 15)
fm = pevný efekt m-té soutěže (m = 1, ..... 19723)
bn = náhodný efekt o-tého jezdce (o = 1, ..... 10607)
tp = náhodný efekt trvalého prostředí p-tého zvířete (p = 1, ..... 16824) 
hq = náhodný efekt zvířete (q = 1, ….. 63448)
eijklmnopqu = reziduální efekt

Genetický trend u sledované populace koní byl stanoven z průměrů odhadů relativní plemenné hodnoty podle roku narození sportovních koní. Byla použita charakteristika výkonnosti RANK trestných bodů. Na základě výše uvedených výpočtů bylo posouzeno, zda se realizuje genetický trend u sledované populace.

Výsledky

Po úpravě dat byly v databázi počty případů podle tab. 1 (pro porovnání jsou uvedeny i počty případů v neupravené databázi). Nicméně i po úpravách bylo použito pro ověření vhodných postupů hodnocení dostatečných 209 751 výsledků.

Vstupní údaje sportovní výkonnosti vyjádřené trestnými body neměly normální rozdělení četností, což značně ztěžovalo vyhodnocení. Na grafu uvedeném v příloze č. 1 je uvedeno rozdělení četností trestných bodů. Největší počet výsledků je s nízkými počty trestných bodů, s nárůstem počtu trestných bodů počet záznamů klesá. 52 trestných bodů, včetně diskvalifikovaných výsledků, je 17683 záznamů. Z tohoto grafu vyplývá, že rozložení četností trestných bodů neodpovídá ani po úpravě normálnímu rozložení četností. Je to způsobeno vysokými počty výkonností s nulou trestných bodů, 4, 8 a 12 trestnými body a poté vysokými počty nedokončených či diskvalifikovaných soutěží (52 trestných bodů). Proto byly zavedeny další charakteristiky sportovní výkonnosti. Tyto údaje bylo ale nutné transformovat tak, aby vykazovali alespoň přibližně normální rozdělení četností.

Na základě vypočtených komponent rozptylu (nejmenší náhodná chyba) a dědivostí (nejvyšší koeficient dědivosti h2 = 0,074) je podle tabulky uvedené v příloze č. 4 nejvhodnější používat pro hodnocení trestné body upravené procedurou RANK, která je v tomto případě velmi podobná logaritmické transformaci (h2 = 0,072) a v matematickém postupu použít skupinu vrstevníků (soutěž) jako pevný efekt (příloha č. 2).

Ze získaných výsledků je vliv jednotlivých činitelů na dosažené bodové hodnocení v soutěži následující. Největší vliv (59%) má náhodná nepředvídatelná chyba. Pevné efekty chovatelského prostředí (pohlaví, věk koně rozdělený do skupin, rok startu, obtížnost soutěže a číslo soutěže) se souhrnně na výsledku podílí 19 %. Náhodné efekty (jezdec, trvalé prostředí koně a genetická hodnota koně) se společně podílí 22 %. Z těchto náhodných efektů je nejdůležitější trvalé prostředí koně (9 %), jež v sobě zahrnuje trénink, výživu, krmení, péči, atd. Efekt jezdce je o něco méně významný než efekt přípravy koně (7 %). Genetické schopnosti koní, které se dědí po rodičích, se podílejí na výsledku ze 6 %. V tab. 2 jsou uvedeny samostatně náhodné efekty. Genetická hodnota tvoří 7,41 % ze součtu všech náhodných efektů. Celkový vliv koně je součtem jeho genetických schopností a jak je připraven. Tvoří celkem 18,09 %. Člověk se projevuje jako jezdec a rovněž tím, jak koně připravuje. To znamená, že jezdec v součtu s trvalým prostředím koně ovlivňuje 18,91 % výkonnosti. Koeficient opakovatelnosti vycházel poměrně nízko, a to 0,20.

Výsledky umožňují vybrat nejlepší sportovní koně, nejlépe připravené koně, nejlepší plemenná zvířata a jedince s očekávaným nejvyšším sportovním výkonem. Jednotlivé žebříčky se liší. Dále je možné výsledky dělit do jednotlivých skupin a hodnotit nejlepší hřebce, valachy a klisny, otce sportovních koní, stanovit genetický trend v populaci, atd.

Byla stanovena relativní plemenná hodnota (2) a relativní užitková hodnota (3). Užitková hodnota je součtem plemenné hodnoty a trvalého prostředí koně. Určuje očekávanou hodnotu budoucího sportovního výkonu koně.

RPH = -1 * [ (PH/sPH) * 10] + 100 (2) 
RUH = -1 * [ (UH/sUH) * 10] + 100 (3)

Na grafech v příloze č. 3, 4 je znázorněno skutečné rozložení četností RPH a RUH všech hodnocených koní. Z obrázků vyplývá, že se blíží normálnímu rozdělení četností.

Diskuze

U sportovních koní se zjišťují a zaznamenávají různé údaje, které by mohly být vhodným podkladem pro odhad plemenných hodnot. Například zkoušky výkonnosti mladých koní, předvýběry hřebců, svod klisen, Kritéria mladých koní, sportovní soutěže a jiné. Jak vidíme, tak u sportovních koní probíhá velmi mnoho různých forem testování, ale velmi těžko by se z většiny hodnocení daly odhadovat plemenné hodnoty, ať už z důvodu malého počtu údajů pro zpracování či neobjektivnosti hodnocení. Zatím jsou tedy jediným vhodným hodnocením sportovní výsledky koní. Díky programu ACE Gallop probíhá od roku 2007 zpracování výsledků z jezdeckých závodů povinně pro všechny pořadatele závodů skokových, drezurních, všestrannosti, vytrvalosti a spřežení. To značně upřesní získané údaje pro odhady plemenných hodnot.

Pro odhad plemenných hodnot sportovních koní byla použita metodu BLUP - animal model. Koeficient dědivosti byl 0,07, což je poměrně nízká hodnota. Důvodem takto nízké hodnoty může být skutečnost, že sledované efekty nejsou zatím optimálně sestaveny. Může to být také způsobeno značnou roztříštěností dat z použité databáze, kdy nebylo možné použít všechny údaje kvůli jejich neúplnosti (u sportovních výsledků chyběly údaje o jezdci, obtížnosti soutěže, atd.). Nicméně někteří autoři dospěli také k takto nízkým hodnotám.

V České republice se zabývala odhadem plemenných hodnot Jiskrová (2004). Do modelové rovnice použila následující efekty jako pevné - pohlaví, rok startu, věk, stupeň obtížnosti soutěže a náhodné - soutěž, chovatel, jezdec, trvalé prostředí zvířete a efekt jedince. Jako charakteristiku výkonnosti použila trestné body a přidělené body podle tříd I - III. Koeficient dědivosti stanovila na 0,08.

Použití efektu chovatel nebylo v našich výpočtech možné, neboť poskytnutá databáze tyto údaje neobsahovala. Do modelu není nejspíš ani nutné zahrnovat efekt chovatele, protože chovatel ovlivňuje jen krátké období života koně, které často končí jeho odstavem.

Janssens et. al. (1997) použili v modelové rovnici kombinaci efektů věk * rok *soutěž, jedinec a trvalé prostředí. Koeficient dědivosti odhadli na 0,09.

K poměrně nízkým hodnotám koeficientu dědivosti dospěli také v Irsku Foran et. al. (1995). Srovnávali dvě charakteristiky sportovní výkonnosti, a to trestné body a normalizované pořadí. Koeficient dědivosti pro trestné body dosahoval hodnoty 0,01, pro normalizované pořadí byl stanoven na 0,08.

Bruns (1990) a Tavernier (1990) se shodují na tom, že je nutné vybírat takové modely, které zahrnují jen nejvýznamnější faktory. Proto odhadují plemennou hodnotu s menším počtem efektů v rovnici.

Na Slovensku vypočetla Zurovacová (2009) koeficienty dědivosti pro tři charakteristiky výkonnosti v rozmezí 0,03 - 0,12. Do modelové rovnice zahrnula kombinaci pevných efektů soutěž * rok, pohlaví * věk, jezdec * rok a náhodný efekt jedince.

Reinthart et Schmutz (1997) vybrali jako pevné efekty pohlaví, věk, soutěž a jezdec. K těmto efektům přidali náhodný efekt trvalého prostředí a jedince. Efekt jezdce charakterizovali výkonnostní třídou jezdců.

Rozdíly mezi jezdci jsou velké, zejména ve zkušenostech, počtech startů, atd. Mnoho jezdců jezdí pouze jednoho koně, což bývá zdrojem nepřesností při výpočtech. Protože v České republice neexistuje rozdělení jezdců do výkonnostních tříd, nebyl tento efekt (výkonnostní třída jezdce) do modelu zařazen.

Ve vyhodnocení podle RPH a RUH jsou zahrnutí všichni koně, kteří startovali od roku 1990, takže se i na předních místech umisťují koně, kteří již ukončili sportovní kariéru.

Genetický trend je zobrazen od roku 1975 až do roku 2006 (příloha č. 5). Podle křivky genetického trendu je zřejmé, že do roku 1990 neprobíhalo šlechtění koní systematicky. V dalších letech je vidět, že křivka již pozvolna stoupá, můžeme tedy usuzovat, že se chovatelé sportovních koní zaměřili na zlepšení skokových vlastností.

Závěr

Metoda BLUP - animal model je v současné době nejlepší metodou pro hodnocení plemenných zvířat, tzn. pro odhad plemenné hodnoty sportovních koní. Odhad plemenných hodnot je završením činnosti mnoha jedinců a institucí. Je základním ukazatelem pro výběr jedinců do plemenitby. Tato metoda je v podmínkách našeho chovu využitelná. Proto by bylo třeba urychleně dopracovat celkové organizační zajištění a přenos jednotlivých informací. Ze zpracování této práce vyplývají tyto výsledky a doporučení:

• Vyhodnocení přímo pomocí trestných bodů není vhodnou charakteristikou pro odhad plemenných hodnot, protože mají nerovnoměrné rozdělení četností. Před hodnocením je potřeba upravit charakteristiku trestné body.
• Vhodná charakteristika výkonnosti byla vybrána podle nejmenší náhodné chyby a nejvyššího koeficientu dědivosti. Koeficient dědivosti byl poměrně nízký, a to h2 = 0,07, ale přibližně na středu rozpětí, uváděného citovanými autory.
• Je nutné vybírat takové modely, které zahrnují jen nejvýznamnější faktory. Proto by bylo lepší odhadovat plemennou hodnotu s menším počtem efektů v rovnici.
• U podkladové databáze by bylo třeba, aby se minimalizoval výskyt chybějících údajů, které jsou samozřejmě také zdrojem nepřesností při výpočtech.
• Byly odhadnuty plemenné hodnoty sportovním koním i jejich předkům.
• Vypočtené plemenné hodnoty doporučujeme vyjadřovat v relativních číslech, kdy jedinci s nejvyššími hodnotami jsou nejlepší.
• Podle relativních hodnot byly sestaveny žebříčky nejlepších koní.
• Byl stanoven genetický trend sportovní výkonnosti koní.
• Periodicky odhadovat plemenné hodnoty pomocí BLUP - AM a výsledky publikovat chovatelské veřejnosti.

NOVÉ ODHADY PLEMENNÉ HODNOTY 2013

Přínášíme vám kompletni vysledky z dat za 21leté období, které jsou aktuální pro rok 2013.
Výsledky zpracovala ing. Alexandra Pejosová za spolupráce paní doc.ing. Ivy Jiskrové.
Odhad plemenné hodnoty (= RPH) 
nabývá stejných hodnot, jako známe u indexů ze zahraničí (např. skokový index v Německu) - tedy průměr je 100 a čím výšší číslo nad 100, tím je kůň geneticky ve skokové výkonnosti lepší.
RPH pod 100 mají horší koně než je průměr. 
Spolehlivost nabývá hodnot 0-1 (nebo 0 - 100%) a platí, že čím je číslo vyšší, tím je spolehlivost udané plemenné hodnoty vyšší. Spolehlivost záleží především na počtu údajů o výkonnosti pro každého koně, který má stanovenu RPH, a hlavně na počtu potomků po hřebcích.

Dokumenty:	Příloha:
Přílohy ke stažení 1-5
NOVÉ VÝSLEDKY OPH METODOU BLUP ANIMAL I. - žebříček plemeníků, kteří mají (měli) vlastní sportovní výkonnost
NOVÉ VÝSLEDKY OPH METODOU BLUP ANIMAL II. - žebříček všech plemeníků, i těch kteří nesportovali. Seřazený podle jména plemeníků, je zde přidána jejich sportovní hodnota (pokud ji měli) a spolehlivost
NOVÉ VÝSLEDKY OPH METODOU BLUP ANIMAL III. - kompletní žebříček podle sportovní hodnoty (RSH) všech sportovních koní za celé 21-leté období