Reakce předsednictva na uveřejněné zprávy

• svolána řádně a to na základě : usnesení z předsednictva ze dne 11.10.2016 Velký Rybník (viz. zápis dle zvukového záznamu), prohlášení místopředsedy spolku p. K. Růžičky z 5.10.2016, platné pozvánky zaslané v řádném termínu,
• jednotlivé schůze proběhly v souladu se stanovami spolku a dle zákonných požadavků
• na regulérnost a platnost veškerých kroků po celou dobu schůze dohlížel Mgr. Petr Chamrád advokát společnosti Advokátní kancelář Janák  a partneři, s.r.o., která ručí za správnost jednání při schůzi,
• pozvánky rozeslány každému členovi spolku, a to doporučeně na adresu jeho bydliště nebo jeho sídla, řádné doručení bylo vykázáno,
• každému členovi byla poskytnuta možnost svobodně rozhodnout o budoucí volbě
• každý člen spolku měl právo nechat se na společné schůzi spolku zastoupit jiným členem spolku, dle zákona může být členovi uděleno více plných mocí najednou, potřeba ověření podpisu zmocnitele na takové plné moci ze zákona nevyplývá,
• usnášeníschopnost každé ze 14 svolaných oblastních schůzí je nezpochybnitelná, neboť po uplynutí 1 hodiny po ukončení řádné oblastní schůze proběhly náhradní oblastní členské schůze, řádně svolané pozvánkou se stejným programem jednání
• v letošním roce svolaných oblastních schůzí (v období od 9.3.-31.3.2016) se zúčastnilo celkem 281 členů (řádných i ostatních), v 7 oblastech proběhla náhradní oblastní členská schůze (dílčí) a pouze 3 oblastní schůze byly do 60 minut před zahájením náhradní oblastní členské schůze usnášeníschopné, nakonec všech 9 schůzí bylo prohlášeno za platné,
• dle § 257 NOZ lze svolat náhradní členské schůze v případě, že se nesejde členská schůze v počtu členů, který je schopen se usnášet, usnesení na náhradní schůzi se pak může přijmout za účasti libovolného počtu členů, ustanovení NOZ o členské schůzi, jsou dispozitivní a použijí se jen, když stanovy neurčí jinak.

Rozhodnutí předsednictva ze dne 16.11.2016 v Písku lze považovat za neplatná, neboť byla přijata v rozporu se zákonem a stanovami SCHČT, když nebyli na jednání předsednictva řádně a včas svoláni všichni jeho členové. PRÁVNÍ STANOVISKO

Zablokovaný účet u peněžních ústavů

Z přiložených příloh je zřejmé, že pan Karel Růžička nevydal pokyn k zablokování žádného z peněžních účtů. Toto rozhodnutí bylo na zástupcích jednotlivých peněžních ústavů, kteří zcela logicky a nezaujatě posoudili problematiku oprávněnosti přístupu k finančním prostředkům spolku. Ovšem za neadekvátní lze považovat postup pana ing. Zicha při založení nového účtu u KB, ke kterému došlo bez vědomí statutárních zástupců spolku a bez rozhodnutí předsednictva. A velice diskutabilní zůstává nepřiměřené jednání pana JUDr. Veselého u jmenovaných peněžních ústavů.

Rozhodčí komise – předložené rozhodnutí

Rozhodčí komise po celou dobu trvání spolku nebyla zřízena. Tedy má se za to, že ti, kteří byli zvoleni na žalobou napadené konferenci spolku 06/2016, splňovali dané požadavky na členy rozhodčí komise, zároveň dosahovali odborné způsobilosti a byli si vědomi toho, že rozhodování je vázáno jistými závaznými pravidly dle zákona.

Rozhodčí komise je orgánem spolku, který rozhoduje sporné otázky náležející do spolkové samosprávy. V souvislosti s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) doznala i úprava vztahující se k rozhodčí komisi změn, a to zejména s ohledem na to, že na řízení před rozhodčí komisí se nově použije zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (konkrétně §40e-40k ZŘ). Podle §265 NOZ platí, že je-li zřízena rozhodčí komise, rozhoduje sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy v rozsahu určeném stanovami. Pokud stanovy působnost rozhodčí komise neurčí, rozhoduje rozhodčí komise (i) spory mezi členem a spolkem o placení členských příspěvků a (ii) přezkoumává rozhodnutí o vyloučení člena ze spolku. Dále lze uvažovat např. o působnosti rozhodčí komise v oblasti sporů o rozsah nebo výkon členských práv a plnění členských povinností, řešení vzájemných sporů mezi členy apod. Neurčí-li stanovy jinak, má rozhodčí komise 3 členy, které volí a odvolává nejvyšší orgán spolku a občanský zákoník jasně definuje požadavky na členy rozhodčí komise. Řízení před rozhodčí komisí je zahájeno doručením žaloby na adresu uvedenou ve stanovách spolku, není-li taková adresa ve stanovách uvedena, doručuje se žaloba komisi na adresu sídla spolku. Komise může záležitost projednat a rozhodnout jen za přítomnosti většiny svých členů, nejméně však 3. Pokud počet členů klesne pod 3, komise řízení zastaví. V rozhodčím řízení mají strany rovné postavení a musí jim být dána plná příležitost k uplatnění jejich práv.

Vzhledem k nedodržení právně požadovaných postupů při řízení rozhodčí komise a absence zákonných náležitostí rozhodčího nálezu lze na rozhodnutí rozhodčí komise SCHČT č. 4/2016 nahlížet jako na pouhé vyjádření JUDr. Ing. J. Staňka CSc a paní I. Cepkové.

Tato skutečnost je důkazem toho, zda vůbec má smysl ustanovení rozhodčí komise v nových stanovách spolku aplikovat, když valná většina rozhodčích komisí naprosto nezná zákonné požadavky rozhodování dle zákona č. 216/1994 Sb. a jen těžko si lze představit laika, který by rozhodování zvládl správně dle zákona.

zpět